Pravoslavný Křesťan – Životy svatých

 Ctihodný mučedník 

Ondřej Krétský (♰ 767)

památka 17. / 30. října

Svatý Ondřej byl původem z ostrova Kréta; od raného dětství byla jeho duše oddána ctnostným skutkům. Když pak vyrostl, přijal mnišství ve své domovině.

Žil za vlády ikonoboreckého císaře Konstantina V. Kopronyma (741–775), který křesťanům nařídil pod trestem smrti odstranit svaté ikony z chrámů a domovů. Věřící, kteří se beze strachu bránili bezbožnému ikonoborci a pevně se drželi tradice svatých otců, byli uvězněni.

Když se doslechl o pronásledování pravoslavných křesťanů ikonoborci, že císař vězní a mučí nikoli zloděje a lupiče, ale ctnostné a zbožné křesťany, přišel do Konstantinopole a veřejně v chrámu svatého mučedníka Mamase odsoudil tohoto heretika za pronásledování pravé víry.

Svatý směle předstoupil před panovníka s otázkou: „Jsi křesťan, císaři?“ a odsoudil ho za pronásledování pravé víry.

Císař, aby se ospravedlnil, mu oponoval, že je pošetilé ctít dřevo a barvu. Na to mu ctihodný odpověděl, že kdo trpí pro svaté ikony, trpí pro Krista, a kdo uráží ikonu zobrazující Krista, uráží samotného Krista.

Tyran byl na okamžik ohromen smělostí cizího mnicha, pak, neschopen unést jeho jistotu víry a přesvědčení, nařídil vojákům, aby se ho zmocnili.

Vojáci povalili ctihodného na zem a začali ho bičovat volskými šlachami. Aby ho připravili o možnost hlásat pravou víru, bili ho kameny do obličeje. Nic však nemohlo otřást svatým Ondřejem v jeho horlivosti pro Boha. Zalitý krví se obrátil k císaři a řekl: „Jestliže vy, pozemští vládcové, potrestáte ty, kdo urážejí vaše sochy a obrazy, protože to považujete za osobní urážku, oč hroznější bude Boží hněv a Boží trest pro vás, kteří urážíte a ničíte ikony našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Svatých!“ Po takových slovech rozhněvaný císař nařídil, aby mnicha spoutali a nechali ho vláčet po zemi přes celé město až na místo, kde byli popravováni zločinci.

Jeden z obyvatel města, když byl svědkem této scény a spatřil, jak krev udatného Kristova bojovníka barví zem, vrhl se na něj, podnícen ďáblem, s řeznickým nožem a uřízl mu nohu. Toto mučení bylo tím posledním a svatý Ondřej odešel k Pánu.

Tělo mučedníka bylo spolu s ostatky zločinců vhozeno do propasti, na místo zvané Krisis – což v řečtině znamená „soud“ –, kam se obvykle odkládala těla zločinců a kde zůstalo tři měsíce. O něco později na toto místo přišlo dvanáct křesťanů. Mezi ostatními těly nalezli ostatky svatého mučedníka. Tělo vyzvedli a uložili na důstojném místě, za což se jim dostalo odměny v podobě vysvobození z jejich těžkostí. Na přímluvu tohoto ctihodného mučedníka se u jeho hrobu dostalo uzdravení mnoha nemocným. Neboť svatý Ondřej má před Bohem smělou důvěru a přimlouvá se za nás za všechny, když spolu se svatými stojí předstoupen navěky před Pánovým trůnem. Amen.