Životy Svatých

 

Svatý nový mučedník Filozof presbyter

a jeho synové Boris a Nikolaj (♰ 1918)

památka 31. května / 13. června

Svatý novomučedník Filozof ¹ se narodil v roce 1860 v rodině venkovského kněze. Díky svému nadání a píli při studiu absolvoval duchovní učiliště, následně seminář a Petrohradskou duchovní akademii. Oženil se, přijal kněžské svěcení, začal sloužit v církvi a vyučovat děti Zákonu Božímu.

Mladý, dobře vzdělaný, zbožný a energický kněz Filozof intenzivně pracoval pro veřejné školství, za což získal několik ocenění. V roce 1913 byl jmenován představeným velkolepého katedrálního chrámu ke cti Matky Boží Kazaňské v Petrohradu.

Když začala první světová válka, protojerej Filozof okamžitě otevřel při katedrále lazaret pro zraněné, který byl financován výhradně z církevních prostředků a darů farníků.

Poté, co se v listopadu 1917 chopili moci bezbožní bolševici v čele s Leninem, věnoval otec Filozof velké úsilí povzbuzení ducha pravoslavných křesťanů v jejich odporu proti zlu. Organizoval masová náboženská procesí, pronášel horlivá kázání a vysvětloval lidem podstatu dění v zemi. Bolševici se ho proto rozhodli zlikvidovat.

Jeho dva nejstarší synové (z celkem deseti dětí) nešli ve šlépějích svého otce v kněžské službě, přesto však zůstali hluboce věřícími a zbožnými křesťany. Nikolaj se stal lékařem, oženil se a za účast v bojích během první světové války získal tři vyznamenání. Později si založil soukromou lékařskou praxi a ve volném čase zpíval v chrámovém sboru. Boris sloužil jako důstojník a za vynikající službu během války obdržel pět vyznamenání. Po návratu z fronty žil s rodiči a pomáhal otci v chrámu.

V létě roku 1918 byl otec Filozof spolu se svými nejstaršími syny Nikolajem a Borisem zatčen. Věřící z Kazaňské katedrály, kteří se o tom dozvěděli, vyslali několik delegací k sovětským úřadům, ty je však odmítly přijmout. V neděli po božské liturgii se pak před budovou Čeky² shromáždil zástup několika tisíc věřících, kteří požadovali propuštění zcela nevinného protojereje Filozofa a jeho synů. Čekisté, vyděšení davem, slíbili, že jejich požadavek splní, a lidé se poté rozešli.

Ještě téže noci však byli otec Filozof, jeho synové Nikolaj, Boris a několik desítek dalších důstojníků tajně vyvezeni na břeh Finského zálivu, kde byli popraveni.

Před popravou se otce Filozofa bolševici zeptali: „Koho máme zabít prvně, vás, nebo vaše syny?“ Otec odpověděl: „Syny.“

Zatímco vojáci stříleli jeho syny, otec Filozof uklidňoval ostatní důstojníky odsouzené k smrti, kterých bylo více než třicet. Klidnými a mírnými slovy jim říkal: „To nic, to nic, jdeme k Pánu. Přijměte mé pastýřské požehnání a vyslechněte svaté modlitby.“ Potom poklekl a klidným a vyrovnaným hlasem odříkával modlitby za odchod duše.

Četa rudých vojáků byla seřazena, aby otce Filozofa zastřelila, vojáci však nakonec odmítli vystřelit. Byli proto povoláni čínští dobrovolníci, ale i oni, když viděli klečícího starce, jak se modlí, popravu odmítli. Nakonec k otci Filozofovi přistoupil mladý komisař a z bezprostřední blízkosti ho zastřelil revolverem. Všechna těla byla poté vhozena do moře.

_

¹ Filozof. Toto u nás nezvyklé křestní jméno získal otec protojerej po svatém mučedníku Filozofovi Alexandrijském (♰ 251). Ten trpěl pro svou víru v Alexandrii během pronásledování křesťanů císařem Deciem (249–251). Mladík byl nucen zříci se Krista, což však odmítal udělat i pod pohrůžkou smrti. Mučitelé se ho proto rozhodli pokoušet k hříchu. Přivedli ho do kvetoucí zahrady a nechali ho spoutaného o samotě s nevěstkou. Mučedník si však, aby se vyhnul hříchu, ukousl jazyk a touto strašlivou bolestí se chránil před tělesnou vášní. Krvavý jazyk pak plivl nevěstce do tváře. Když kati viděli mučedníkovu odvahu a nebojácnost, sťali ho mečem. Tento mučedník má svátek podle kalendáře 31. května / 13. června, a z tohoto důvodu byla památka svatého nového mučedníka Filozofa presbytera ustanovena na tento den.

² Čeka. Fonetická zkratka ЧК, Чрезвычайная комиссия, Mimořádná komise. Всероссийская чрезвычайная комиссия по борьбе с контрреволюцией и саботажем – Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží, byla první ze série tajných policií v Sovětském Rusku. Byla založena Felixem Dzeržinským na Leninův popud 20. prosince 1917. Čeka získala mimosoudní pravomoci, tj. právo stanovit výši trestu bez projednání případu soudem.