Životy Svatých

 

Svatý mučedník Timoteus, biskup pruský (♰ 363)

památka 10. / 23. června

Ve městě Prusa v Bithýnii (dnešní Bursa v Turecku) byl biskupem svatý Timoteus. Pro čistotu a svatost svého života obdržel od Boha dar činění zázraků.

Takto jednou zabil obrovského hada, který se usadil v jeskyni pod cypřišem a způsoboval velké škody zvířatům i lidem. Tento svatý hada zabil tím, že mu do tlamy vhodil pokrovec, kterým se na božském prestolu přikrývá posvěcený chléb (beránek).

Jindy uzdravil krále Aretase, který trpěl tak těžkou nemocí, že už se blížil k branám smrti.

Podobným způsobem on nejen povolal z mrtvých k životu jistou královnu, ale také ji obrátil z temnoty modlářství ke světlu pravé víry. Kromě toho svatý Timoteus blahodatí, kterou mu Bůh udělil, uzdravoval různé nemoci a činil i mnoho dalších zázraků mocí Kristovou.

Svým kázáním osvítil celou svou pastvu a množství nevěřících obrátil ke Kristu. Když pak na římský trůn nastoupil císař Julián Apostata, který se zřekl Krista, začal znovu uctívat modly a rozpoutal kruté pronásledování Církve Boží. Svatý Timoteus však s neobyčejnou horlivostí pokračoval dál v kázání Božího slova, posiloval věřící ve víře a káral pohany za jejich bludy.

Když se o svatém doslechl bezbožný císař Julián, nařídil ho zatknout, přivést k sobě a poté uvrhnout do žaláře. Ale i když byl v žaláři, ke svatému se hrnuly zástupy lidu, kterým kázal o Kristu, Bohu pravém. Juliánovi bylo oznámeno, že uvězněný křesťanský biskup i nadále vyučuje ty, kdo k němu přicházejí. Císař proto vydal přísný zákaz hlásat jméno Ježíše Krista.

Svatý Timoteus však neuposlechl rozkazy bezbožného a svévolného císaře a neohroženě konal to, co mu jako křesťanskému biskupovi náleželo – učil lid. Když se císař Julián znovu dozvěděl, že svatý Timoteus dál směle káže o Kristu, rozhněval se a poslal do žaláře kata, aby svatému ve vězení sťal hlavu.

Po blaženém skonu svatého mučedníka věřící vzali jeho svaté tělo a s úctou pohřbili. Od jeho hrobu pak docházelo k mnoha zázračným uzdravením z různých nemocí k slávě Krista, Boha našeho.

Svaté ostatky byly následně přeneseny do Konstantinopole. Zde je uložili v chrámu zasvěceném jeho jménu, který stál poblíž Melandéské brány, historické součásti Theodosiových hradeb.