Životy Svatých

 

Svatí mučedníci Alexandr a Antonina panna (♰ 313)

památka 10. / 23. června

Během jednoho z pronásledování křesťanů byla dívka Antonina přivedena před krutého vládce Festa, který se ji snažil přesvědčit k obětování modlám. Ona však pevně vyznala svou víru v Krista a pohanské bohy nazvala démony. Za to se na ni Festus rozzlobil a nařídil svým vojákům, aby ji zbili a zavřeli do vězení.

Tam se nepřetržitě modlila k Bohu a po třech dnech se stal zázrak: zaduněl hrom, dveře vězení se samy od sebe otevřely a z nebe se ozval Boží hlas: „Antonino, buď statečná a ničeho se neboj, ani zlého Festa, neboť já jsem s tebou.“

Následujícího dne byla znovu postavena před soud, a protože svatá stále vyznávala Krista, vládce nařídil, aby ji zbičovali a poté odvedli do jistého domu, kde ji vojáci měli dál mučit.

První, kdo vstoupil do domu, byl svatý mladík jménem Alexandr. Tomu se předtím zjevil anděl Páně a poučil ho, co má dělat. Když Alexandr vešel, uklonil se mučednici k nohám, vyprávěl jí o zjevení anděla a pak jí dal svůj velký plášť, do kterého se Antonina zavinula a nepoznána odešla z domu, zatímco Alexandr zůstal na jejím místě.

Když se vládce dozvěděl, co se stalo, nesmírně se rozzlobil a nařídil Alexandra pověsit a takto přivázaného ho zbít. Po nějaké době se však z nebe náhle ozval hlas: „Krutý Feste, proč mučíš nevinného člověka?“

Vládce se vyděsil a nařídil mučedníka odvést do vězení a Antoninu všude hledat. Nikde ji ale nemohli najít. Tehdy se svaté zjevil sám Pán a řekl: „Buď statečná a jdi tam, kde je nespravedlivý a krutý vládce.“

A tak to i udělala. Festus nařídil, aby Antoninu znovu zbili, a pak na jeho rozkaz vojáci oběma usekli ruce a svaté mučedníky zaživa upálili.

Svatí, naplněni Duchem Božím, v největším utrpení oslavovali Pána našeho Ježíše Krista, jemuž buď sláva navěky. Amen.