Životy Svatých

 

Svatý apoštol Bartoloměj

památka 11. / 24. června

Bartoloměj byl jedním z dvanácti apoštolů, nejbližších Kristových učedníků. Poté, co v den Padesátnice přijal Svatého Ducha, vydal se spolu s apoštolem Filipem kázat evangelium do Sýrie a Malé Asie, kde snášeli mnoho utrpení, ale konali také podivuhodné zázraky.

Poté, co byl Filip ukřižován pohany a svou svatou duši odevzdal Pánu, Bartoloměj odešel do Indie, kde cestoval městy a vesnicemi, uzdravoval nemocné ve jménu Božím a kázal Krista. Poté, co obrátil mnoho pohanů k pravé víře, přeložil Matoušovo evangelium, které měl u sebe, do jejich jazyka. Poté cestoval z Indie do Velké Arménie. Tam z pohanských model a lidí s křikem vycházeli běsi, kteří nesnesli ani přiblížení svatého, a obyvatelé, když to viděli, uvěřili v Krista a přijali svatý křest.

Král té země, Polymios, měl dceru posedlou běsem, který skrze její rty křičel na apoštola: „Bartoloměji, i odsud nás také vyháníš!“ Král okamžitě nařídil, aby apoštola našli a přivedli do paláce. Když apoštol přišel, princeznu z jejího posednutí uzdravil. Vděčný Polymios poslal Bartoloměji bohaté dary, včetně několika velbloudů naložených zlatem a stříbrem, ale svatý je poslal zpět se slovy, že nehledá pozemský zisk, ale duše lidské pro království nebeské.

Dojat těmito slovy, král Polymios, jeho příbuzní a nejbližší důvěrníci uvěřili v Krista a byli pokřtěni a mnoho obyvatel té země následovalo jejich příkladu.

Pohanští kněží, když viděli, jak se lid od nich a jejich obětišť odvrací, rozhněvali se na apoštola a navedli bezbožné lidi, aby svatého zabili.

Bartoloměje, stejně jako apoštola Filipa, ukřižovali hlavou dolů. Ze svého utrpení pro Krista se radoval a nadále kázal slovo Boží. Pak z něj zaživa sedřeli kůži a poté mu uťali hlavu. Tak po mnohém utrpení skonal Kristův apoštol Bartoloměj a přešel do věčného odpočinutí a radosti svého Pána.