Životy Svatých

 

Svt. Amfilochios, biskup města Ikonia (♰ 403)

památka 23. listopadu / 6. prosince

Hlavními prameny k životu svatého, jsou dopisy světitelů Basila Velikého (ten píše podrobnosti o jeho pastýřské práci) a Řehoře Theologa (píše o jeho rodině, vzdělání, o jeho životě ve světě do rukopoložení na biskupa).

Narodil se v Cesareji Kappadokijské. Předpokládá se, že k jeho narození došlo mezi lety 340 a 343. Jeho otec se jmenoval Amfilochios a matka Livie.

Byl poslán do Antiochie, aby se vzdělával u rétora Libaniose. Tam získal vynikající vzdělání. Po dokončení studií odešel do v roce 364 Konstantinopole, aby se věnoval právnické praxi. Sedm let úspěšně působil jako právník. V letech 370-371 mu nepředvídatelná událost způsobila velké potíže, když byl obviněn z finančního podvodu.

Lži, pomluvy a závist mu ukázaly a zjevily marnivosti světského života. Pod vlivem svého bratrance svt. Řehoře Theologa, se rozhodl opustit světskou kariéru. Odešel do pustiny, do opuštěné vesnice Ozizala, kde se nacházelo panství jeho otce.

Zde se věnoval modlitbě, čtení Písma a půstu. V takovém přísném sebeodříkání a půstu, žil svatý Amfilochios poměrně dlouho, dokud mu Pán nezjevil jiné, vyšší poslání – službu biskupa a neumístil ho jako lampu na svícnu své Církve.

Když zesnul v Pánu biskup města Ikonia, zjevili se podle tradice svatému Amfilochiovi třikrát andělé Páně ve vidění a volali ho do Ikonia, aby se ujal biskupské práce. Pravdivost těchto vidění, pak byla potvrzena skutečností, že anděl, který se zjevil potřetí, zapěl spolu se svatým andělský hymnus: „Svatý, svatý, svatý jest Hospodin zástupů.“ (Iz 6, 3). Nebeský posel dovedl svatého do nejbližšího chrámu, kde sbor andělů rukopoložil Amfilochia na biskupa.

Když se světitel vracel do své cely, setkal se sedmi biskupy, kteří ho z Božího příkazu hledali, aby ustanovili nového arcipastýře města Ikonia. Svatý Amfilochios jim řekl, že již byl rukopoložen anděly.

Po své chirotonii, věnoval zvláštní pozornost svému teologickému vzdělání a aktivně se podílel na organizaci vyšší církevní správy a zavádění obecných disciplinárních norem ve své eparchii.

Na jaře roku 374 odcestoval do Cesareje za Basilem Velikým a zůstal tam poměrně dlouho.

V církevně – politickém životě, svatý Amfilochios podporoval Basila Velikého a pomáhal mu dosáhnout jednoty mezi různými teologickými stranami, které v té době v Církvi existovaly. Svatý Amfilochios byl pro Basila Velikého velkou oporou, kterou nenašel ani u Řehoře Teologa, či u Řehoře z Nyssy.

Koncem roku 376 z iniciativy svt. Basila Velikého zorganizoval v Ikoniu sněm, na kterém se projednávala otázka Božství Svatého Ducha. Tento sněm sestavil list, který byl adresován biskupům sousední eparchie a měl zcela protiariánský charakter a odsuzoval ty, kdo nevyznává Svatého Ducha, stejně ctěného s Otcem i Synem.

V roce 381 se zúčastnil Druhého všeobecného sněmu v Konstantinopoli, o kterém se dochovala zpráva v ediktu císaře Theodosia z 30. července 381, kde byl svatý Amfilochios, biskup města Ikonia, pověřen důležitým úkolem, aby dohlížel na čistotu Pravoslaví mezi biskupy Malé Asie.

V roce 383 svatý Amfilochios, hledaje podporu u pravoslavného císaře Theodosia v boji proti ariánům, požádal jej o vydání zákona omezujícího činnost heretiků. Císař však toto opatření považoval za příliš přísné a světitele v tomto ohledu odmítl. Tehdy, se svatý otec rozhodl pro poměrně odvážný krok. Zúčastnil se recepce v paláci, kde projevil úctu císaři, avšak poté, už neprojevil stejnou úctu jeho synovi Arkadiovi, který v té době, byl již spoluvládcem a měl i císařský titul. To vzbudilo v císaři takový hněv, že dal hned nařídit, aby s pohanou a beze cti, vyhnali tohoto starce ven z paláce. Svatý Amfilochios na to správně poznamenal: „Vidíš, můj pane, jak nesnesitelné je pro tebe hanobení tvého syna... Věř mi tedy, že i Bůh všech, se odvrací od těch, kdo se rouhají Jeho Jednorozenému Synu.“

Po tomto, císař nařídil vydání zákona zakazujícího heretikům pořádat náboženská shromáždění.

Kolem roku 390 předsedal sněmu proti messaliánům¹ ve městě Side v Pamfýlii. Blažený Theodoretos uvádí, že svatý Amfilochios sestavil i zvláštní knihu, která se však do dnešních už nedochovala, ve které, velmi přesně nastínil podstatu messaliánské hereze, a to na základě slov samotných heretiků.

V roce 394 se zúčastnil Konstantinopolského sněmu.

Svatý Amfilochios, jako dobrý pastýř, po mnoho let vedl věřící města Ikonia, které mu svěřil Pán. Modlitba spravedlivého muže, byla před Bohem tak smělá a odvážná, že mohl Pána prosit o uzdravení duchovních i tělesných neduhů svého duchovního stáda. Moudrý pastýř, mající dar spisovatele a kazatele, neúnavně učil své stádo pravé zbožnosti.

Rok úmrtí svatého není přesně znám a odhaduje se, dle konání Konstantinopolského sněmu a podle data sesazení svatého Jana Zlatoústého, tedy mezi lety 394–404.

_____

¹ Messaliánství, messaliáni. Toto pojmenování (ze syrštiny doslova „modlící se lidé“, známé i jako Euchité), je křesťanská hereze z IV. a V. století, rozšířená v Sýrii a Malé Asii. Heretické učení, zdůrazňovalo potřebu neustálé, intenzivní modlitby, jako jediného prostředku k dosažení spásy a bezvášnivosti (apatheia). Messaliáni věřili, že duše každého člověka je od počátku pod nadvládou démonů kvůli prvotnímu hříchu. Tvrdili, že křest nemůže duši zcela očistit od těchto démonů a jediným způsobem, jak je vyhnat a dosáhnout spásy, je nepřetržitá, mystická modlitba až do pocitu fyzické přítomnosti Svatého Ducha. Konečným cílem bylo dosažení stavu naprosté bezvášnivosti, po kterém člověk dle jejich názoru již nepotřeboval půst, církevní tajiny, ani světskou práci. Messaliánství bylo odsouzeno na místním sněmu v Side okolo roku 390 a na Třetím všeobecného sněmu, v Efezu v roce 431.