Pravoslavný Křesťan – Životy svatých

 Ctihodný Ammon Pracovitý, zatvornik (♰ 13. století)

památka 4. / 17. října, 28. srpna / 10. září ve Sboru ctihodných otců Kyjevskopečerské lávry spočívajících ve Vzdálených (Theodosijových) jeskyních a také ve Sboru všech ctihodných otců Kyjevskopečerských 2. neděli Velkého půstu

O tomto svatém se dochovalo jen velmi málo svědectví. S největší pravděpodobností žil a vedl svůj duchovní boj v Kyjevskopečerském monastýru ve druhé polovině 13. století. Takto to bylo zaznamenáno na starobylých dřevěných deskách, které kdysi zakrývaly jeskyně se svatými ostatky. Ačkoliv se samotné původní desky nedochovaly, jejich nápisy jsou zachovány v knize s názvem Stručné zprávy o životech ctihodných otců ze Vzdálených jeskyní ¹.

Z tohoto pramene se dozvídáme, že se s požehnáním představeného monastýru vydal na pouť na Svatou horu Athos a do Jeruzaléma. Takové pouti samy o sobě nutně nejsou měřítkem svatosti. Avšak po svém návratu do Kyjevskopečerské lávry zapůsobila zbožnost a svatost jeho života i na staré mnichy.

Ctihodný otec Ammon si zamiloval chudobu, staral se a usiloval o získání nepomíjivých pokladů v nebi. Odešel do zatvoru v jeskyni, kde následně svými duchovními činy a asketickým zápasem pošlapal všechny úklady nepřítele našeho spasení.

Mnozí si vzali jeho svatý a vznešený život za příklad mnišské kázně, díky čemuž ctihodný získal přízvisko „Pracovitý“.

Když jeho duše odešla k Pánu, v kterém nalezla věčný odpočinek, bylo jeho svaté tělo uloženo ve Vzdálených jeskyních.

V 17. století ustanovil archimandrita Kyjevskopečerské lávry Varlaam (Jasinskij), pozdější metropolita kyjevský, haličský a vší Malé Rusi (♰ 1707), svátek Sboru ctihodných otců ze Vzdálených jeskyní. Je pravděpodobné, že právě v té době vznikla i církevní služba ke cti ctihodného Ammona Pečerského. Jeho památka se slaví 4. / 17. října, neboť v tento den se připomíná ctihodný Ammon Egyptský, žák ctihodného Antonína Velikého.

_

¹ Krátká vyprávění o životě a skutcích svatých otců ze Vzdálených jeskyní Kyjevskopečerské lávry. Tuto knihu sestavil v roce 1885 arcibiskup Modest (Strelbickij); představuje významné církevně-historické shrnutí duchovních osudů tamních mnichů. Prameny, ze kterých jeho text vycházel, byly: Náhrobní nápisy na deskách – tyto texty cíleně vyhledal a v knihovně Vzdálených jeskyní shromáždil tamní správce monastýru. Protože se o mnoha svatých ze Vzdálených jeskyní nedochovaly žádné podrobné kroniky, staly se tyto stručné nápisy jediným svědectvím o jejich pozemském životě. Teraturgima – Τερατούργημα od Athanasia Kalnofojského (1638) – zásadní historické dílo, které obsahovalo nejstarší mapy jeskyní s přesným označením míst odpočinku svatých a popisy jejich zázraků. Odtud i název „kniha o zázracích“ či „vyprávění o divotvorných skutcích“. Rukopisné sborníky a pateriky Kyjevskopečerské lávry, včetně liturgických textů a kánonů. Kniha pak přibližuje životopisy a asketické činy osobností, jako byli ctihodní Ammon Pracovitý, Agafon Divotvůrce nebo Longin Vrátný, a slouží jako cenná duchovní čítanka o různých formách křesťanské asketiky.