Životy Svatých

Svt. Willibald z Eichstättu (†787)

památka 7. / 20. července

Svt. Willibald (Willibaldus, Vilibald), se narodil okolo roku 700 ve Wessexu, v rodině svatého Richarda, krále poutníka (památka 7. / 20. února). Jeho bratrem, mu byl ctih. Winnebald z Heidenheimu (památka 18. / 31. prosince) a sestrou pak ctihodná Valburga z Heidenheimu (památka 25. února/ 10. března; v přestupném roce 9. března), jeho strýc z matčiny strany, byl svt. Bonifác z Mohuče (památka 5. / 18. června), apoštol Germánů.

Willibald, byl jako pětiletý svěřen do výchovy a k učení do monastýru ve Waltham, kde byl vychováván opatem Egwladem. To proto, neboť jako ještě malé dítě vážně onemocněl a jeho život se blížil smrti. Jeho zarmoucení rodiče ho přinášeli ke kříži, který byl postaven na kopci nedaleko jejich hradu, a každodenně se před ním obraceli s modlitbou k Bohu. Před křížem poté dali slib, že svého syna, jestliže se uzdraví, zasvětí službě Bohu.

Okolo roku 720, opustil Anglii a vypravil se spolu se svým bratrem a otcem, na pouť do Říma. Jeho otec však na cestě zemřel. Byl pochován v Toskánské Lucce, v chrámu svt. Fridianuse.

Poté Willibald, který se sám v tom čase uzdravil z malárie, pokračoval do Říma a okolo roku 724, potom do Svaté Země. Zimu přečkal Pataře (dnešní Turecko) a roku 725, došel do Jeruzaléma. Prošel celou Svatou Zemi a její tehdejší monastýry, odtud se potom vydal i do Egypta, znovu se vrátil do Svaté Země, odešel do Týrosu (dnes Súr v Libanonu) a poté do Konstantinopole. V Konstantinopoli zůstal kolem dvou let.

Potom se znovu vrátil do Itálie, kde v Neapoli navštívil hrob ctih. Severina z Norika (památka 8. / 21. ledna). Roku 730 odešel do monastýru Montecassino, ctih. Benedikta z Nursie, ve kterém prožil deset let.

V roce 740, se vrátil do Říma, odkud byl papežem svt. Řehořem III. (památka 10. / 23. prosince), vyslán do Germánie. Tam byl přijat svým strýcem, svatým Bonifácem, který ho rukopoložil na kněze a určil mu jeho misii v Eichstättu. Během následného roku, pak byl Willibald, svt. Bonifácem, za účasti světitelů, Burcharda z Würzburgu (památka 14. / 27. října) a Witta (Vita – Albinuse - Albína) z Büraburgu (památka 26. října/ 8. listopadu), ve věku 41 let, rukopoložen na biskupa. Jeho sídlem, byl nejprve Sülzenbrücken, později pak Eichstätt.

Následně se znovu setkal se svým bratrem Winnebaldem. Roku 752, spolu založili monastýr v Eichstättu a smíšený monastýr v Heidenheimu (smíšený monastýr tj. společný mužský i ženský monastýr, který byl pod vedením jednoho společného představeného či představené, anebo byl zvlášť s představeným pro mužskou a s představenou pro ženskou část monastýru). Mužské části monastýru, byl představeným ctihodný Winnebald, ženské části monastýru, pak jejich sestra svatá Valburga.

Svt. Willibald, také pomáhal se zakládáním monastýru, který založil ctihodný Solas z Fuldy (památka 3. / 16. prosince) a požehnal i stavbě nového chrámu v Heidenheimu, který byl dokončen roku 788.

Svatý Willibald, byl poutníkem Svatého Evangelia, neboť prošel celou Svatou Zemi, byl šiřitelem Kristova Evangelia, prosvětitelem pohanů, pokorný mnichem a příkladným biskupem, který byl pro své věřící velkou oporou.

Zesnul v Pánu okolo roku 787 v Eichstättu a jeho svaté ostatky, se proslavily mnoha zázraky, které Bůh zjevil věřícím, pro jejich víru a bohulibý život svatého.  Do zástupu svatých, byl připočten roku 938.