Svt.
mučedník Dorotheos, biskup tyrský (♰ 362)
památka 5. / 18. června
Svatý
Dorotheos zastával biskupský stolec v Týru¹. Když však za vlády římského císaře
Diokleciána vypuklo v celé říši kruté pronásledování křesťanů, svůj stolec
opustil. Aby nepadl do rukou trýznitelů, skrýval se na neznámých místech.
Po
nástupu císaře Konstantina Velikého, který křesťanům zaručil svobodu vyznání,
se biskupského úřadu znovu ujal a svěřené stádo moudře vedl více než 50 let.
Horlivě plnil své povinnosti a světlem Kristovy pravdy osvítil mnoho pohanů.
Když
pak na trůn nastoupil císař Julián Apostata, k otevřenému pronásledování
křesťanů již sice nedocházelo, tento panovník byl však tajně velmi krutým
nepřítelem Kristových následovníků. V souladu s napomenutím Písma svatého,
které nabádá k vyhýbání se nebezpečí ze strany mučitelů (Mt 10, 23), Dorotheos
před nepřáteli křesťanství opět opustil Týros a odešel do Thrákie.
Bůh
však dopustil, aby tento svatý biskup nakonec obdržel korunu mučednictví. Ve
městě Odessos (nyní Varna) v Dolní Moesii Juliánovi pomocníci týrského biskupa
zajali a podrobili ho krutému mučení. Na následky tohoto těžkého týrání
Dorotheos okolo roku 362 ve věku 107 let zemřel.
Poté,
co dosáhl slávy mučedníka, vešel Dorotheos ve známost také jako spisovatel.
Připisuje se mu „Synopsis“ (Přehled) o prorocích, apoštolech a 70 učednících
Páně² a další spisy v řečtině a latině, které byly pro církev velkým přínosem.
__
¹
Týros, nebo také Týr, bylo starověké fénické město v Libanonu na pobřeží
Středozemního moře, vzdálené 81 km od Bejrútu. Novodobé město se jmenuje Súr.
²
„Synopsis“ (Přehled) o prorocích, apoštolech a 70 učednících Páně je raně
křesťanské apokryfní dílo tradičně připisované svatému Dorotheovi Tyrskému.
Dnes se tento text označuje jako Pseudo-Dorotheos, protože vznikl pravděpodobně
až v 6. až 8. století v Byzanci. Tento spis sloužil jako klíčová příručka pro
byzantskou ikonografii, liturgii a studium životopisů svatých (hagiografii).
Kniha
je rozdělena do čtyř hlavních částí:
Život
a smrt Dorotheje Tyrského: Úvodní životopisný text popisující jeho moudrost,
vyhnanství během pronásledování křesťanů a jeho mučednickou smrt ve věku 107
let za vlády císaře Juliana Apostaty.
Životy
a úmrtí proroků: Přehled starozákonních proroků, místa jejich působení,
proroctví o Kristu a podrobnosti o tom, jak tito proroci zemřeli (často
mučednickou smrtí).
Životy
12 apoštolů: Stručné životy dvanácti nejbližších učedníků Ježíše Krista. Text
uvádí, kde kázali evangelium a jakým způsobem zakončili pozemský život.
Seznam
70 učedníků Páně: Nejslavnější část celého spisu. Jelikož Nový zákon v
Evangeliu podle Lukáše (Lk 10, 1) zmiňuje vyslání 70 (nebo 72) širších
učedníků, ale nejmenuje je, tento text doplňuje jejich jména a osudy. Uvádí, že
se stali prvními biskupy v různých částech tehdejšího světa.
Hlavní
teologický a historický význam:
Ztotožnění
biblických postav: Spis systematicky propojuje jména z Nového zákona (např. ze
Skutků apoštolů a Pavlových listů, jako jsou Timoteus, Titus, Apollos, Barnabáš
či Štěpán) a přiřazuje jim status členů oněch „70 učedníků“.
Právoplatnost
biskupských úřadů: Text sloužil jako historicko-právní doklad pro řadu raných
křesťanských církví. Dokazoval totiž jejich přímý „apoštolský původ“
(apoštolskou posloupnost) tím, že propojoval konkrétní města s učedníky
samotného Ježíše Krista.
Formování
tradice: Právě z této Synopse čerpá církev své liturgické kalendáře a tradice o
památkách úmrtí jednotlivých apoštolů.




Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.