Životy Svatých

 

Ctihodný Chariton Vyznavač (♰ 350)

památka 28. září / 11. října

Narodil se ve městě Ikonion v Malé Asii. Během pronásledování křesťanů v IV. století, byl mezi prvními, kdo byl postaven před soud a před vladaře. Když ho soudce požádal, aby se poklonil modlám, Chariton odpověděl: „Všichni vaši bohové jsou démoni, kteří byli kdysi kvůli pýše svrženi z nebe až do nejspodnějšího pekla“. Vladař proto nařídil, aby bylo tělo Charitona, vydáno takovým mukám, aby bylo celé pokryto ranami, poté byl dlouhý čas vězněn. Po smrti císaře, byl Chariton z vězení propuštěn. Když získal svobodu, vydal se na pouť do Svaté země.

V okolí Jeruzaléma, ho však zajali zloději, kterými byl odveden do jejich doupěte v jeskyni. Svázali ho a hodili do jeskyně s úmyslem ho později zabít, sami spěchali na další krádeže. Zatímco Chariton čekal na smrt, vroucně se modlil Bohu, vzdával mu díky za vše a prosil Ho, aby s ním naložil podle své vůle.

V tom okamžiku, se do jeskyně vplazil had a začal hasit svou žízeň vínem z nádoby, která tam stála. Přitom ji však také otrávil svým smrtícím jedem. Když se pak zloději vrátili do své jeskyně, otrávené víno vypili a všichni do jednoho, zemřeli. Ctihodný Chariton, poté vzdal díky Bohu a na tom samém místě své zázračné záchrany, započal svůj mnišský zápas.

Zlato, nakradené zlodějskou tlupou, rozdal chudým a monastýrům. V jeskyni, ve které byl vězněn, postavil Boží chrám, kolem kterého se časem vytvořil monastýr. Z něj povstala slovutná Faranská lávra, která se stala prvním monastýrem v Judské poušti. Sám ctihodný Chariton, sepsal pro tento monastýr přísnou mnišskou ústavu. Protože se však mnišské bratrstvo postupně rozrůstalo, ctihodný, toužící po samotě, odtud brzy odešel. Chariton usiloval o samotu a odcházel hlouběji do pouště, avšak ani tam neodmítal ty, kterým bylo třeba duchovního vedení.

Na novém místě, pak ctihodný Chariton založil Jerichskou lávru, která se nacházela v jeskyních Čtyřicetidenní hory a poté, na třetím místě svého poustevnictví, založil Starou lávru.

Na konci svého života, žil odříkavým poustevnickým životem v jeskyni na hoře, poblíž Staré lávry, ale neopustil duchovní vedení bratrstva ve všech třech monastýrech, které založil

Když dal Bůh ctihodnému Charitonovi předem zjevit čas jeho smrti, nechal se ctihodný přenést do Faranské lávry, kde započal, svůj poustevnický zápas. Tam pro své učedníky sepsal duchovní závěť. V ní svatý ukázal na pravou cestu k jednotě s Bohem: askezi, pokoru a milosrdenství ke všem.

Poté, co svatý Chariton dal bratřím své poslední pokyny, ulehl na lože, pokojně odešel k Pánu a připojil se k Sborům andělů a svatých. Pohřben byl v chrámu postaveném na místě jeskyně, ve které byl původně vězněn zloději.

Dle církevní tradice, byl ctihodný Chariton, také sestavitel postupu mnišského postřihu.