Životy Svatých

Svt. Vedastus z Arras (♰ 540)

památka 6. / 19. února

Svatý Vedastus (jiné podoby jeho jména jsou - Vedast, Vaast, Vaat, Gaston, Foster), se narodil ve městě Limoges a už jako velmi mladý opustil své rodiče. Usadil se nedaleko u města Toul, kde žil jako poustevník, oddával se půstu, modlitbě, neustále oslavoval Pána. Následně byl místním biskupem, rukopoložen na presbytera.

Podle tradice, poučil o víře krále Chlodvíka I. po jeho vítězné bitvě s Alamany u Tolbiaka v roce 496 (Tolbiacum, dnes Zülpich). Ten po této bitvě, před kterou své ženě svaté Chrodechildě Galské (♰ 545) slíbil, že jestliže zvítězí, přijme křesťanství, projížděl skrze Toul, kde si vyslechl kázání svatého a přizval ho do své družiny.

Během cesty, když překročili řeku Aisne, potkali na mostě jednoho slepce, který prosil o milodary a Božího služebníka o modlitbu, aby mu byl vrácen zrak. Po modlitbě svatého Vedasta, který před očima slepce udělal znamení kříže, slepec prozřel. Tento zázrak posílil přání krále Chlodvíka přijmout svatý křest a zapůsobil i na mnohé jeho dvořany a vojáky, aby přijali křest také. V Remeši, byl představen svt. Remigiovi (♰ 533) a roku 498, byl přítomen při křtu krále Chlodvika. Spolu s ním, tehdy přijalo svatý křest i na tři tisíce dvořanů a vojáků, takto byla otevřena cesta k obrácení na víru i celého franského národa.

Svatý Vedastus pomáhal svt. Remigiovi při šíření Kristova Evangelia mezi Franky. Okolo roku 500, byl Vedastus, svt. Remigiem rukopoložen na biskupa města Arras.

Když do tohoto města vstoupil, uzdravil mnohé slepé, chromé a nemocné. Tyto zázraky, pak přitáhly pozornost a připravily půdu srdce mnoha lidí, aby přijali blahou zvěst, která se zde kázala, když tu byli Římané ještě pány země. Následně však celé duchovní dědictví svatého Martina, bylo zničeno při nájezdech Alanů a Vandalů, které rozprášily a zničily křesťany.

Vedastus nenašel skoro žádné stopy křesťanství, pouze vzpomínky v paměti starých lidí, kteří mu ukázali i zničené ruiny chrámu, kde se scházeli křesťané.

Podle tradice, se při vstupu do těchto ruin setkal tváří v tvář s medvědem, zvíře mu však ustoupilo a samo odešlo do lesa. Svt. Vedastus, pak postupně svou trpělivostí, laskavostí, modlitbou a milosrdenstvím přemohl nesnášenlivost, předsudky a zhoubné vášně a zasadil na jejich místo víru v Krista. Do jeho péče, mu byla svt. Remigiem, svěřena také rozsáhlá eparchie Cambrai. Tyto jemu svěřené dvě eparchie, Arras a Cambrai, pak byly po dlouhou dobu spojeny v jednu. Svatý Vedastus pracoval oddaně na Kristově vinici téměř čtyřicet let a zanechal ji kvetoucí svatostí.

Světitel zesnul v Pánu okolo roku 540. V noci, kdy zemřel, bylo možno spatřit, nad místem kde zesnul sloup světla, který stoupal až do Nebe.

Vedastus byl pohřben v katedrále Panny Marie v Arras. Jeho svaté ostatky, pak byly okolo roku 879 přeneseny do monastýru v Arras, nesoucí jeho jméno, Abbaye Saint-Vaast d'Arras. V témže roce, pak kvůli útoku Normanů musely být přeneseny a ukryty ve městě Beauvais. V roce 893 byly ostatky svt. Vedasta, navráceny zpět do monastýru, kde přebývaly, až do francouzské revoluce, kdy byl relikviář s ostatky vyrabován, samotné svaté ostatky, však byly zachráněny. Dnes se nachází v katedrálním chrámu města Arras - Cathédrale Notre-Dame-et-Saint-Vaast d'Arras.