Životy Svatých

Ikona Matky Boží „Životodárný pramen“ - Ζωοδόχος Πηγή

památka v pátek Světlého týdne a také 4. / 17. dubna

V 5. století se v Konstantinopoli, blízko Zlaté brány (Χρυσεία Πύλη), nacházel háj, který byl zasvěcený Přesvaté Bohorodici. V tomto háji byl pramen, který se od dávných časů proslavil mnohými zázraky. Postupem času však toto místo zarostlo křovinami a pramen vody, kdysi tak slavný pro své zázraky, byl pokryt řasami a zaplněn bahnem a blátem.

Jednou se stalo, že voják Leon (budoucí císař Leon I.) na tomto místě potkal slepce, bezmocného poutníka, který se ztratil. Voják Leon mu pomohl vyjít na cestu a posadit se do stínu, aby si cestou znavený mohl odpočinout. Potom se vydal hledat vodu, aby mohl dát slepci napít. Pojednou uslyšel hlas: Leone! Nehledej vodu daleko, abys uhasil slepcovu žízeň. Překvapený a udivený tajemným hlasem, který uslyšel, začal voják hledat vodu, ale žádnou nenašel. Zastavil se a zůstal stát, zamyšlený a zarmoucený kvůli tomu, co se stalo. V tom okamžiku se znovu ozval ten samý hlas a pravil:

Císaři Leone! Vstup do stínu lesního háje a načerpej vodu, kterou tam najdeš, dej ji žíznivému a bláto, které najdeš na prameni, přilož na jeho oči. Potom sám poznáš, kdo jsem. Ta, která posvěcuje toto místo. Pomohu ti zde vystavět chrám na počest mého jména a všichni, kdož sem budou přicházet s vírou a vzývat mé jméno, získají naplnění svých modliteb a úplné uzdravení od svých neduhů a nemocí.

Když Leon učinil vše, co mu bylo řečeno, stalo se, že slepý prozřel a pak se zcela sám, bez průvodce, vydal do Konstantinopole, zatímco neustále oslavoval Matku Boží. Tento zázrak se udál za císaře Markiána (450 – 457).

Císaře Markiána následně vystřídal Leon I. (457 – 473).

Nový císař si vzpomněl na zjevení, zázrak a proroctví Matky Boží, a nechal pramen vyčistit. Ohradil ho kamennou stěnou a nad pramenem nechal zbudovat chrám na počest a ke slávě Přesvaté Bohorodice. Císař Leon nazval toto zřídlo vodního pramene Životodárným pramenem, neboť se v něm projevila životodárná a podivuhodná blahodať Matky Boží.

Další z podivuhodných zázraků Matky Boží a jejího Životodárného pramene se udál za vlády zbožného a Bohu věrného císaře Justiniána I. (527 – 565), který trpěl vodnatelností. Jednou o půlnoci císař Justinián uslyšel čísi hlas: Nemůžeš získat zpět své zdraví, dokud se nenapiješ z Mého pramene. Císař však nevěděl, o jakém pramenu hlas hovoří a upadl do zoufalství. Poté se mu za dne zjevila Matka Boží a řekla mu: Vstaň císaři, jdi k Mému prameni, napij se z něho vody a budeš zdráv tak jako dřív. Nemocný splnil vůli Přesvaté Vládkyně a brzy se uzdravil. Následně dal vděčný vládce zbudovat vedle původního chrámu, postaveného císařem Leonem I., nový, velkolepý chrám, u nějž byl ještě později zbudován také monastýr.

Po pádu Konstantinopole roku 1453 byl tento známý a zázraky proslavený chrám Životodárného pramene zbořen muslimy. U rozvalin chrámu nechali fanatičtí muslimové postavit stráž, která bránila každému křesťanu byť se jen přiblížit k tomuto posvátnému místu. Postupně se však přísnost tohoto zákazu přece jenom zmírnila a křesťané tam znovu postavili nevelký chrám. Ale i ten byl roku 1821 zbořen a pramen byl zasypán. Křesťane však místo těchto rozvalin i pramen opět očistili a tak jako dříve, znovu zde začali čerpat vodu. Dokonce se jim podařilo napotřetí, v roce 1833, postavit zde nový chrám, který byl následně, v roce 1835 vysvěcen Konstantinopolským patriarchou Konstantinem I.

K tomuto podivuhodnému místu, proslavované po celou dobu požehnáním Matky Boží, která zde na všechny přicházející vylévala svoji milost, získali nakonec úctu i sami muslimové, kteří začali tento pramen nazývat „Voda svaté Marie“.

Další ze zázraků, který se na přímluvy Bohorodice udály, se stal jednomu Řekovi, původem z Thesálie, který už od mládí cítil mnohokrát touhu navštívit tento Životodárný pramen. Nakonec se mu to jednou konečně podařilo a vypravil se na cestu. Stalo se však, že na této cestě velmi těžce onemocněl. Když na sobě pocítil blížící se smrt, tak zapřísahal své spolupoutníky, aby jeho tělo nepohřbívali, ale prosil je, aby ho odvezli k tomuto Životodárnému prameni a tam na něj vylili tři vědra s životodárnou vodou a až poté, aby ho pohřbili. Jeho přání bylo vyslyšeno a splněno. Když následně během cesty zemřel, poutníci přinesli jeho tělo až k Životodárnému prameni Matky Boží, kde ho podle jeho předsmrtného přání třikrát polili svatou vodou… Hle, jaký to zázrak. Mladíkovi byl navrácen život. Následně tento člověk přijal mnišství a poslední roky svého života strávil v místním monastýru s modlitbou na rtech.

Dnes se při tomto chrámu nachází ženský monastýr Pramene Matky Boží (řec. Ἱερὰ Πατριαρχικὴ καὶ Σταυροπηγιακὴ Μονὴ τῆς Ζωοδόχου Πηγῆς Βαλουκλῆ) a nachází se zde rovněž místo pohřbení konstantinopolských patriarchů, kteří od 19. století zaujímají patriarší trůn.

Naposledy byl tento chrám vážně poškozen během tzv. Istanbulského pogromu¹ v roce 1955, kdy se stal terčem státem podporovaného útoku davu fanatických muslimů. Během tohoto útoku byly otevřeny hroby ekumenických patriarchů, které se nacházejí na nádvoří chrámu, a jejich pozůstatky byly rozházeny a znesvěceny. Kromě toho byly chrám i monastýr úplně vypáleny. Přesto všechno se poté pravoslavným křesťanům podařilo chrám i monastýr znovu obnovit.

Zjevení Matky Boží Leonovi I. se událo 4. / 17. dubna roku 450. V tento den, hlavně pak také v pátek Světlého týdne, se oslavuje obnovení konstantinopolského chrámu, postaveného na počest a slávu Životodárného pramene, a je rovněž oslavována neustávající pomoc Matky Boží, která je pro věřící nevyčerpatelným životodárným pramenem.

Přesvatá Bohorodice spolu s Božím Mládencem je na této ikoně zobrazena nad velkým kamenným kalichem, který stojí ve vodní nádrži, ze kterého vyvěrají prameny vody. U vodní nádrže a z ní vyvěrajících pramenů jsou pak zobrazeni ti, kdož strádají nejrůznějšími nemocemi a neduhy, zhoubnými vášněmi i duševními nemocemi. Ti všichni přijímají léčivou vodu ze Životodárného pramene a dostává se jim podivuhodného uzdravení.

Tropar hlas 4.

Načerpejme, lidé, uzdravení duším i tělům v modlitbě, protože pro nás všechny pramení řeka, Přečistá Královna Bohorodice, která pro nás vyvěrá zázračnou vodu, jež odplavuje a smývá temnotu z našich srdcí, očišťuje hříšné rány a posvěcuje duše věřících Boží blahodatí.

Modlitba

Přesvatá Panno, Matko Pána našeho Ježíše Krista! Ty jsi Matkou a ochránkyní všech, kteří se k Tobě utíkají. Blahosklonně shlédni na modlitby nás, hříšných a pokorných Tvých dětí. Ty, která jsi nazvána Životodárným Pramenem blahodatných uzdravení, uzdrav nemoci všech strádajících a upros Syna Tvého, Pána našeho Ježíše Krista, aby seslal všem, k Tobě se utíkajícím, zdraví duševní i tělesné. Aby nám odpustil naše vědomé i nevědomé prohřešení a daroval nám vše potřebné k věčnému i dočasnému životu.

Ty jsi všech zarmoucených radost, vyslyš nás zarmoucené, Ty jsi utěšení zármutku, utěš i náš zármutek, Ty jsi hledající ty, kteří hynou, nedopusť, abychom ani my nezahynuli v propasti našich hříchů, ale vždy nás zbavuj ode všeho zármutku i neštěstí a od všelikého zla, které nás obklopuje.

Královno naše přeblahá, naděje naše nehynoucí a zastánkyně nepřemožitelná, neodvracuj od nás svoji tvář kvůli velkému množství našich prohřešení, ale rozprostři k nám ruce Tvého mateřského milosrdenství a učiň nad námi znak milosti Tvé pro naše dobro: zjev nám pomoc Tvoji ochotně v každém dobrém konání. Odvrať nás od každého hříšného počátku i myšlenek, abychom vždy oslavovali přečestné jméno Tvé, velebili Boha Otce i Syna Jednorozeného, Pána Ježíše Krista, a Životodárného Svatého Ducha se všemi svatými, na věky věkův. Amen.

_________________________________

¹ Istanbulský pogrom (řec. Σεπτεμβριανά, Septemvriana čili Zářijové události). Istanbulský pogrom, známý také jako Istanbulské nepokoje, jeden z posledních masových pogromů, který se udál v Turecku 6. – 7. září 1955 a byl namířený proti řecké menšině Istanbulu. Během těchto nepokojů bylo podle tureckých údajů zabito 13 až 16 Řeků (včetně dvou kněží), ale také zničeno mnoho chrámů, spáleny mnohé budovy a poškozena infrastruktura města.