Svaté ostatky ctihodného Patápiose, v monastýru jeho jména |
úterý 27. prosince 2016
Ctihodný Patapios Thébský
Památka
8. / 21. prosince
Ctihodný
Patapios se narodil v egyptských Thébách¹ zbožným rodičům, kterými byl
vychován ve víře a v bázni Boží. Brzy poznal marnost tohoto světa, a tak se
stalo, že když dovršil plnoletosti, odešel do egyptské pouště, kde se stal
mnichem. Oddal se duchovnímu boji za očištění svého srdce od světských
žádostivostí a myšlenek, pro milost a lásku Boží. Když se vzdálil do egyptské
pouště, žil jen v Bohu, přebývaje v půstu, modlitbách a různých rukodělných
pracích podobných ostatním pouštním poustevníkům.
Když
se však zprávy o jeho ctnostném životě rozšířily mezi lidmi, začali za ním
přicházet lidé v naději, že dá ulehčení jejím každodenním těžkostem a bolestem.
Patapios se ale bál lidské slávy, která lidský rozum zatemňuje a od Boha
oddaluje. A tak tento podivuhodný světec utekl z pouště do Cařihradu, neboť si
myslel, že se lépe skryje před lidmi spíše mezi nimi, ve městě, nežli v poušti.
Blízko Vlachernského chrámu v Cařihradu, u městských hradeb, si proto postavil
svoji kelii. V ní se uzavřel a nikým nepoznán, jen Jediným Bohem v nepřestávající
modlitbě, pokračoval ve svém přerušeném duchovním boji.
Ale
tak jako nemůže zůstat skryto město
ležící na hoře (Mat 5, 14), tak nezůstává skryt ani člověk pln ctností,
který dostihl svatosti. Sám Bůh oslavuje ty, kteří oslavují Jeho, naplňujíc se
Jeho blahodatí, dává je poznat i druhým k užitku. Tak i tento muž, ctihodný
Patapios, dokonalý ve svatosti, bohatě obdařen blahodatí konání pravých divů,
zjevený a oslavený Bohem, byl brzy objeven tak jako poklad ukrytý v poli (Mat 13, 44).
Jeden
chlapec, slepý od narození a vedený Boží prozřetelností, přišel ke svatému a
poprosil jej, aby se za něj pomodlil k Bohu, aby mu Bůh daroval zrak a on směl
prohlédnout a spatřit Boží stvoření, neboť tak by mohl Hospodina lépe poznat a
ještě vroucněji Ho oslavovat. Ctihodný, když viděl jeho víru, smiloval se nad
ním a řekl: Ve jménu Ježíše Krista, který
dává slepým zrak a mrtvým život, prozři. A v tom okamžiku prozřely oči
slepého a ten oslavoval Boha a vzdával mu díky. A protože byl onen chlapec
dříve znám mnohým jako slepý, nyní si ho jako vidoucího a zraku nabytého
povšimlo ještě více lidí a podivovali se tomu a ptali se jej, jak se to stalo.
Chlapec neskrýval jméno svého divotvůrce a dobrodince, skrze nějž se mu dostalo
od Boha uzdravení. Sláva o tomto zázraku a o ctihodném se roznesla po lidech, a
od té doby začali mnozí přicházet k Patapiovi, prosíce o jeho modlitby.
Jednoho
člověka uzdravil Patapios od edému, když jej přežehnal křížem a pomazal olejem.
Jiného mladíka pak zbavil od nečistého ducha, který ho strašně mučil a
osvobodil je od něj tak, že učinil ve vzduchu svou rukou znamení kříže. Nečistý
duch z Božího stvoření pak odešel jako dým, s velikým křikem. Jednu ženu, která
měla na hrudi ránu a která se už plnila červy, přežehnal křížem a rovněž ji uzdravil.
A mnoho dalších a jiných zázraků a divů zjevil svatý Patapios modlitbou,
Kristovým jménem a znamením kříže.
Dožil
se vysokého stáří, ve kterém v pokoji zesnul a odešel do Božího Království.
Jeho svaté tělo bylo pohřbeno s úctou v chrámu svatého Jana Křtitele v
Cařihradu, a tam spočívalo až do 15. nebo 16. stol. Poté se podivuhodným
způsobem přeneslo do jedné jeskyně u města Loutraki, severovýchodně od Korintu
v Řecku, kde byl poté založen monastýr ctihodného Patapia, jenž zde stojí
dodnes.
__________________________________________________________________________________
¹ Řecky Θήβαί –
Théby, v egyptštině Vaset.
² Vlachernský chrám –
Chrám Přesvaté Bohorodice Vlachernské v Konstantinopoli, v řečtině:
Θεοτòκος τών Βλαχερνών: chrám byl vystaven spolu s monastýrem v 5. století
(kolem roku 450) sv. císařovnou Pulcherií (Πουλχερία 399—453; svatá bohabojná
Pulcherie: její památka je 10. / 23. září) v čest ikony přesvaté Bohorodice,
která byla nalezena císařovnou Eudokií v Jeruzalémě a odtud byla zaslána do
Konstantinopole, kde jí byl vystavěn tento chrám. V tomto chrámu bylo uschováno
roucho Přesvaté Bohorodice, její pokrývka hlavy (pokrov) a část opasku. Chrám
byl roku 1434 zcela zničen Turky, znovu pak byl obnoven, ač ne v původní
velikosti a slávě, roku 1867, a je jedním z nejvýznamnějších svatyní řeckého
pravoslaví.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.