Životy Svatých

 Ctihodný mučedník Nikon Sicilský, biskup

a sto devadesát devět jeho učedníků (♰ 251)

památka 23. března / 5. dubna

Svatý Nikon, se narodil v III. století v okolí města Neapol. Jeho otec byl pohan a matka byla křesťanka. Byl povolán do armády a jednoho dne, se v boji dostal do situace, kdy byl v ohrožení života. Tehdy si vzpomněl na rady své zbožné matky o zaslíbeních věčného života a zvolal: „Pane Ježíši Kriste, přijď mi na pomoc!“ Poté se přežehnal znamením kříže, jako neporazitelnou zbraní a vrhl do boje, ze kterého vyšel jako slavný vítěz.

Když se Nikon vrátil do své vlasti, navštívil svou matku a řekl ji o událostech, které ho potkaly a o svých plánech jít na východ, k pramenům víry, aby se tam nechal pokřtít. S požehnáním své matky, se tak vydal hledat kněze, co by ho poučil ve víře a pokřtil. V čase pronásledování křesťanů, to však nebyl snadný úkol.

Na lodi, doplul Nikon na ostrov Chios, tam vyšplhal na vysokou horu a po osm dní přebýval v půstu a modlitbách, prosíce Pána, aby mu pomohl. Ve snu, se mu zjevil anděl Boží a ukázal mu cestu, kterou se má vydat. Svatý Nikon zamířil na horu Ganos, kde se před pronásledováním, ukrývalo mnoho mnichů v čele s Theodosiem, biskupem města Kyzikos. Ten Nikona poučil o víře v našeho Spasitele a z jeho rukou, přijal tajinu svátého křtu.

Nikon se pak, na místě, kam ho přivedla, Boží prozřetelnost rozhodl zůstat. Rozhodl se, připodobnit andělskému způsobu života svého duchovního otce a za nějaký čas, přijal mnišský postřih. O tři roky později, jej biskup Theodosius rukopoložil na presbytera.

Svatý Nikon, se usadil v jeskynním chrámu, kde sloužil, postil se a přebýval v neustálé modlitbě. Stal se dobrým příkladem pro ostatní bratry. Když byl ctihodný na hoře tři roky, dostalo se biskupovi Theodosiovi od anděla zjevení, aby ctihodného Nikona vysvětil do hodnosti biskupa a nařídil mu, aby poté, se všemi mnichy odešel na Sicilii. Biskup Theodosius toto vše splnil, bratrstvo svěřil do péče svatému Nikonovi a poté zesnul v Pánu. Svatý Nikon pohřbil biskupa Theodosia spolu s bratry a poté společně odpluli lodí na Sicílii.

Z Boží vůle, navštívil svatý Nikon rodnou Neapol. Tam mezi živými, ještě zastal svou matku a strávil s ní poslední dny jejího života. Když ho matka uviděla, padla mu na hruď se slzami radosti a políbila ho. Poklonila se k zemi a řekla: „Děkuji, Přesvatému jménu Tvému, Pane, že jsi dopustil, abych spatřila svého syna, jako ctihodného mnicha a v biskupské hodnosti. Nyní, můj Pane a Vládce, vyslyš mě, služebnici svoji, a přijmi duši moji, do svých rukou“. Po této modlitbě spravedlivá žena zemřela. Přítomní oslavovali Boha a za zpěvu žalmů ji pohřbili.

Po rodném městě, se šířily zvěsti o příchodu svatého Nikona. Tehdy za ním přišlo devět vojáků, jeho bývalých spolubojovníků. Ctihodný Nikon s nimi mnohokráte rozmlouval a po těchto rozhovorech, i oni uvěřili v Krista, dali se pokřtít a následovali ho na Sicílii. Po příjezdu na ostrov, se svatý Nikon, usadil s bratrstvem, v opuštěné oblasti hory v Taormině. Tam se modlili a pracovali v Pánu, činili pokání a všemi svými skutky oslavovali Boha.

Uplynulo několik let a začalo nové, další pronásledování křesťanů. Vládci Sicílie, Quintinianovi, bylo řečeno o tom, že se nedaleko nachází křesťanský biskup Nikon, s velkým zástupem mnichů. Do míst, kde v modlitbě a půstu, žilo na sto devadesát devět mnichů, pak přišlo vojsko a všechny zajali.

Potom všem, kromě svatého Nikona, byly setnuty hlavy. Nikon byl ponechán naživu, aby byl mučen. Pálili ho ohněm, on však zůstával nezraněn. Poté byl přivázán za nohy k divokým koním, aby byl uvláčen po zemi, koně se však ani nepohnuli. Nakonec svatému vyřízli jazyk, kamenovali ho a poté mu byla setnuta hlava.

Tělo mučedníka Nikona bylo pohozeno v krajině bez pohřbení, aby ho sežrala divoká zvěř. Kolem toho místa, však procházel jeden pastýř koz, co byl posedlý zlým duchem. Když prošel kolem těla světce, okamžitě padl tváří k zemi, protože nečistý duch, který byl mocí světce z něho vyhnán, ho povalil na zem a vyšel z něj s hlasitým voláním: „Běda mi, běda mi, kam mohu utéci před tváří Nikona?“

Uzdravený pastýř, pak o tom řekl okolním obyvatelům. Dozvěděl se o tom i biskup města Messina a spolu s duchovenstvem, potom s úctou pohřbili tělo ctihodného mučedníka Nikona a jeho duchovních žáků.