Svt. Leandro, arcibiskup Sevillský (†
600)
památka
13. / 26. března
Narodil
se roku 534, ve španělském městě Cartagena. Rodiče svatého Leandra, jeho dvou mladších
bratrů svt. Isidora Astigijského (památka 4. / 17. dubna) a Fulgentia Cartagenského (památka 14. / 27. ledna) a
sestry, ctihodné Florentiny Cartagenské (památka 20. června/ 3. července),
byli Severiano a Túrtura. Severiano, byl vojenským prefektem a matka Túrtura,
pocházela z vážené rodiny, byla dcerou ostrogótského krále Theodoricha
Velikého.
V
souvislosti s dobytím východního pobřeží Pyrenejského poloostrova Byzantinci
(554), se rodina Leandra přestěhovala do Sevilly. Od dětství, se vyznačoval darem
jazyka, učenosti a dobrého slova, pro což si získával mnohé posluchače, v
Seville zakončil i svá studia. Velký vliv na jeho víru, měla jeho matka, která
přešla z ariánství k pravoslaví. Když se stalo a jeho rodiče zemřeli, musel vychovávat
své mladší sourozence. Když pak jeho sourozenci dovršili plnoletosti, vstoupil
do benediktinského monastýru.
Roku
578, byl vybrán za biskupa Sevillského. Jako biskup založil v Seville
teologickou školu, která se stala významným centrem vědy a duchovnosti.
Světitel se osobně zabýval přípravou a vzděláváním budoucích duchovních, stal
se velkým ochráncem pravoslavné víry a bojovníkem proti ariánské herezi.
V jeho
době, byl Pyrenejský poloostrov, rozdělen na tři části: severozápadní část,
náležela království Svébů, kteří od doby misie svt. Martina z Bragy
(památka 20. března / 2. dubna), vyznávali křesťanství, větší část poloostrova,
pak, ale náležela Vizigótům, kteří vyznávali ariánství, jih byl pod nadvládou
Byzantské říše.
Když
byl svatý Leandro biskupem města Sevilla, vizigótský král Leovigildo, vyslal do
tohoto města svého syna prince Hermenegilda, kterého učinil svým spoluvládcem.
Hermenegildo, byl od narození arián, avšak jeho mladá žena Ingunda, která byla
dcerou franckého krále Sigiberta I. a Brunhildy, byla pravoslavného vyznání.
Svatý Leandro, se s princeznou Ingundou, po jejich příjezdu spřátelil a byl jí
nápomocen k obrácení jejího manžela na pravoslaví. Kromě toho, byl sám svatý
Leandro, vzdáleným příbuzným prince Hermenegilda, protože ten byl synem
Leovigildovy první manželky Theodosie, která pak byla sestřenicí Leandra. Hermenegild,
pod vlivem své ženy a svt. Leandra se vrátil k víře otců a stal se
ochráncem Pravoslaví v oblasti, která na jihu Španělska spadala pod jeho vládu.
Následně
pak vyslal svt. Leandra v čele svých vyslanců do Konstantinopole, aby tam
shromáždil pomoc v boji proti Ariánům, kteří tehdy utiskovali pravoslavné.
Svatý Leander zůstal v Byzanci v letech 579 až 582.
Tam
se také setkal s legátem papeže Pelagia II., budoucím římským papežem, svt.Řehořem Velikým (památka 12. / 25. března), se kterým se pak stali dobrými
přáteli. Byl to svt. Leandro, kdo inspiroval svatého Řehoře k napsání jeho
slavného výkladu Knihy Job (Mravní výklady
knihy Jób - Moralium in Iob). Po mnoho následných let si svatí Řehoř a
Leandro i nadále dopisovali. Řehoř navazoval na dopisy Leandra tak, že je
doprovázel svými spisy. Když se však vrátil z Konstantinopole, byl svatý
Leandro pronásledován ze strany krále Leovigilda, který byl zastáncem ariánů, světitele
nakonec na nějaký čas i vyhnal ze země. V čase svého vyhnanství, se pak Leandro
věnoval psaní dvou spisů proti ariánům. Král Leovigild, těžce nesl obrácení
svého syna na Pravoslaví, nakonec proti němu vyšel s vojskem a v boji ho porazil.
Když poté spatřil u svého syna i nadále neochotu a odmítnutí, přijmout znovu ariánství,
odsoudil svatého Hermenegilda (památka 13. / 26. dubna) roku 585 na smrt, sám
pak zemřel roku 589. Na sklonku života, však král Leovigild, pro kterého mělo
ariánství spíše politický význam než duchovní, učinil pokání ze své nespravedlnosti
vůči svatému Leandrovi a dovolil mu, aby se vrátil z vyhnanství. Dokonce ho
nakonec požádal, aby se stal učitelem následníka trůnu, jeho druhého syna, prince
Recareda (Rekkared I.).
Světitel
Leandro, potom vynaložil mnoho úsilí k tomu, aby navrátil Vizigóty
z ariánství do lůna pravoslavné církve. V otázkách víry se ukázal natolik zručným,
že na pravoslaví dokázal obrátit i vůdce ariánů.
Postupem
času se celé Španělsko stalo pravoslavným, král Recaredo, jeho ministři a
místodržící, i bývalí ariánští duchovní. Za rok po svém nástupu na trůn pak oznámil
Recaredo svůj záměr zcela odmítnout ariánskou herezi.
V
roce 589 se pak s podporou krále konal třetí sněm v Toledu, kterému předsedal
svt. Leandro. Tento sněm byl nejvýznamnější a nejslavnostnější ze všech, které
se ve Španělsku udály, na něm byl vyhlášen návrat Vizigótů k pravoslavné
víře. Římský papež a přítel svatého, svt. Řehoř Veliký byl zprávou o obrácení
Vizigótů na pravoslaví velmi potěšen. Při této příležitosti poslal list s blahopřáním
a svt. Leandra ustanovil do hodnosti arcibiskupa.
Když
Pán vidí horlivý život svých dětí, někdy jim dovoluje zažít velké utrpení, aby
se jim dostalo větší odměny v Nebeském Království. Svatý Leandro, tak za svého
života, trpělivě snášel četné nemoci. Největší utrpení mu přinášela dna nohou.
Svt. Řehoř Veliký, který jí také trpěl, mu v dopise napsal:
"Nepříjemná nemoc, která nás nutí získávat nebeskou odměnu, být mírnými a
pokojnými, nám dává příležitost věnovat více času četbě a modlitbě." Rok
před Leandrovou smrtí mu svt. Řehoř Veliký, daroval pallium (v římské církvi znak hodnosti papeže a
arcibiskupů – metropolitů, analogem pallia ve východní církvi je omofor) s
vysvětlením, že toto pallium je darem z kazatelny blahoslaveného Petra a že takto
vzdává hold „starodávnému zvyku, zásluhám krále a velikosti biskupa.“ Do doby
svt. Řehoře, byly pouze tři případy, kdy římský biskup udělil pallium (předtím tak učinili jen papežové Symmachus, Vigilius a Pelagius II.).
Světitel
Leandro, zesnul 13. / 26. března roku 600 v Seville. Jeho svaté ostatky,
se schraňují v Královské kapli, katedrálního chrámu Panny Marie v Seville.
Svt.
Leandru Sevillskému, náleží autorství španělské liturgie, která byla později
upravena jeho bratrem svt. Isidorem a je známá pod pojmenováním, jako
Mozarabská liturgie (Mozárabes -
Mozárabové byli ti křesťané, kteří svou víru vyznávali na území ovládaném
muslimy pod podmínkou placení určitých poplatků). Svt. Leandro, také sepsal
dva nevelké spisy "Proti Ariánům", "Pochvala a vítězství Církve",
které se však nedochovaly. Do naší doby, se dochovalo jeho dílo "Poučení
pannám a Opovrhnutí světem".
Tropar hlas 4.
Zvítězils
nad zlým zápachem ariánů, Pravoslaví jsi utvrdil, národy Gótské a Svébské, jsi
ke Kristu přivedl, cudnost jsi chránil a panenskost jsi v čistotě
zachoval, s Křížem pracovitosti, úsilí i nemocí, jsi vytrval až do konce, pevný
vyznavači Pravoslaví, světiteli otče Leandro, pros Milostivého Krista Boha
našeho a horlivou Zastánkyni, za spásu našich duší.