Životy Svatých

 

Svatá panna ctihodná mučednice Febronie z Nisibisu (♰ 304)

památka 25. června / 8. července

Za vlády římského císaře Diokleciána, pronásledovatele křesťanů, byl v asyrském městě Sivapolis ženský monastýr, který vedla představená Bryenna. V monastýru bylo 50 mnišek, mezi nimi i dvacetiletá neteř Bryenny, mniška Febronie.

Febronie byla velmi krásná, a proto její teta a zároveň představená monastýru Bryenna obzvláště dbala na to, aby pokušení světa neposkvrnila její mladou duši, a nedovolovala jí setkávat se s lidmi ze světa. Febronii to však bylo k radosti a své dny života trávila v přísném půstu, neustálé modlitbě a zdrženlivosti ode všeho, co by mohlo bránit jejímu obecenství s Bohem.

V té době na císařův příkaz dorazil do Asýrie vojenský velitel Selinus, aby donutil křesťany zříci se jejich Boha a mučil a zabíjel ty, kteří zůstávali pevní v pravé víře.

Selinus prolil mnoho krve, a když sestry v monastýru uslyšely, že se on a jeho vojáci blíží k městu, začaly se velmi strachovat a s požehnáním představené Bryenny uprchly. Pouze tři z nich se rozhodly trpět za svou víru a v monastýru zůstaly: samotná představená Bryenna, starší mniška jménem Thomaida a Febronie.

Když Selinus vstoupil do Sivapolisu, dozvěděl se o neobyčejné kráse mladé mnišky a nařídil, aby předstoupila před soud. Bryenna zůstala v monastýru, zatímco Thomaida, oblečená ve světském oděvu, se vydala podívat, co se stane.

Selinus se nejprve snažil svatou přesvědčit k oběti modlám tím, že ji pokoušel světskými rozkošemi, a dokonce jí slíbil, že ji nechá provdat za svého synovce Lysimacha.

Protože se však Febronie odmítla poddat jeho svodům a pokušením, Selinus se rozzuřil a nařídil ji krutě mučit. Febronie byla zbita holemi a pálena ohněm, poté pověšena na strom a po těle trhána železnými hřebeny. Dav byl tím zděšen a pobouřen a mnozí začali požadovat, aby byla nevinná dívka ušetřena. Mniška Thomaida, která z davu všechno tajně pozorovala, pohled na mučení nevydržela a ztratila vědomí.

Mučednice vše snášela s velkou trpělivostí. Byly jí vyraženy zuby, pak jí usekli ruce a nohy a nakonec i hlavu.

Selinův synovec Lysimachos, který byl svědkem všeho, co se stalo, se již dříve přikláněl ke křesťanství, ale otřesen odvahou mučednice Febronie nakonec zcela uvěřil v Krista a rozhodl se mu zasvětit svůj život.

Po zavraždění Febronie Selinus téhož dne náhle ztratil rozum a spáchal sebevraždu, když si rozbil hlavu o mramorový sloup.

Ostatky svaté Febronie byly přeneseny do jejího monastýru a mnoho věřících tam přicházelo, aby se jim poklonili.Skrze svaté ostatky mučednice Febronie se událo mnoho zázračných uzdravení k slávě Krista, Boha našeho.

Život svaté Febronie zaznamenala mniška Thomaida, očitá svědkyně jejího strádání.

Brzy po smrti svaté Febronie postavil ctihodný Jákob, biskup nisibiský (♰ 350), chrám k její cti a přenesl do něj část ostatků mučednice. V roce 363 byly ostatky svaté Febronie přeneseny do Konstantinopole.

Lebka svaté Febronie v monastýru svatého Pavla na Svaté hoře Athos