Životy Svatých

Svt. Metoděj Olympský,

biskup patarský, mučedník (♰ 312)

památka 20. června / 3. července

O životě svatého Metoděje se dochovalo jen málo zpráv. Nejvíce se stal známým svými velice výmluvnými spisy, které svědčí o jeho rozsáhlém vzdělání.

„Metoděj,“ píše blažený Jeroným, „s brilantní a jasnou výmluvností napsal několik knih proti Porfyriovi, stejně jako „Slavnost deseti panen“ (Συμπόσιον ἢ Περὶ ἁγνείας / Symposion aneb O čistotě), vynikající dílo proti Origenovi o vzkříšení a proti němu „O věštkyni“ (Περὶ τῆς ἐγγαστριμύθου) a o svobodné vůli, výklad knihy Genesis a Písně písní a mnoho dalších děl, která se čtou všude.“

Ve svém výkladu nauky o svobodě Metoděj říká: „Kdyby byl člověk stvořen jako bytost složená z prvků neuvědoměle sloužících (Stvořiteli) Bohu, nedostal by odměnu hodnou své svobodné vůle, ale byl by nástrojem svého původce a nezasluhoval by ani trest za zlo. Člověk by ani nepoznával to nejlepší, ale poznal by pouze bytí. Proto Bůh, chtěje člověka uctít a učinit ho schopným rozpoznat to nejlepší, dal mu tu moc – svobodnou vůli činit, co chce. Jeho vůle se přiklání k tomu nejlepšímu, ne proto, aby mu byla svoboda znovu odňata, ale tak, jako když otec přesvědčuje svého syna, aby se učil naukám...

Člověk je stvořen jako svobodný. To neznamená, že by už dříve existovalo nějaké zlo, k jehož volbě by snad dostal schopnost; člověku však byla dána schopnost, skrze niž může Boha poslouchat, nebo neposlouchat: v tom spočívá svoboda vůle. Stvořený člověk dostává od Boha přikázání a zlo začíná tím, že toto Božské přikázání přestává poslouchat. Právě v tom, a jedině v tom spočívá zlo – v neposlušnosti, kterou člověk sám započal.

Na otázku: „Proč byl stvořen svět?“ Metoděj odpovídá: „Nejsme schopni znát úmysly ani nám podobného člověka, natožpak tajemství Boží. Něco však o cílech světa vědět můžeme. Stvořením světa Bůh zjevil svou slávu a člověk se těší z rozjímání o této slávě. Proto je člověk povinen být hlasatelem Boží slávy.“

V díle o svobodné vůli, k odsouzení těch, kteří nejsou spokojeni se svým údělem, svatý Metoděj říká: „Stěžovat si na nedostatek pozemských statků je nemoudré: člověk by měl být nad všemi pozemskými věcmi. Bůh stvořil člověka k činnosti, ne k pomíjejícím požitkům, které oslabují duši i tělo. Dokonalá rovnost je nemožná; rozmanitost náleží k dokonalosti; chudoba je dopuštěna buď jako trest za hříchy, nebo jako varování před hříchy.“ Na konci tohoto díla Metoděj nabádá bohaté, aby pomáhali chudým.

Svatý Anastasios Sinajský nazývá Metoděje „bohatým moudrostí“. Svatý Epifanios o něm mluví jako o „horlivém bojovníkovi za pravdu“. To ukazuje na boj plný strastí, jehož završením bylo dle starověkých Metodějových historiků jeho mučednictví pro Krista.

Místem jeho mučednického zápasu byla východní Chalkida okolo roku 312.