Životy Svatých

 

Ctihodní otcové Izák (IV. stol), Dalmatus a Faustus (V. stol)

společná památka 3. / 16. srpna

Ctihodný Dalmatus žil za vlády svatého císaře Theodosia Velikého (♰ 395), sloužil v armádě a těšil se úcty císaře. Poté, když opovrhl vším světským pro Boha, opustil svou ženu i děti, vzal sebou jen svého syna Faustuse a odešel ke ctihodnému Izákovi, který měl monastýr poblíž Konstantinopole. Tam byli otec i syn, za nějaký čas ctihodným Izákem postřiženi na mnichy a oba zde vedli bohulibý život, neustále dodržujíce přísný půst a odříkání.

Když ctihodný Izák, dosáhl vysokého věku a pocítil blížící se smrt, svolal bratrstvo monastýru. Poté, co jim dal svá poslední ponaučení, ustanovil ctihodného Dalmata představeným monastýru. Později, byl tento monastýr pojmenován právě po ctihodném Dalmatovi a byl nazýván Dalmatský monastýr - Μονής των Δαλματών ¹.

Ctihodný Dalmatus byl následně konstantinopolským patriarchou svt. Atikem rukopoložen na kněze, svůj mnišský život, vedl v naprosté zdrženlivosti, jednou během postního období Velké čtyřicátnice dní nejedl jídlo zcela vůbec. Všechny útoky nepřátel našeho spasení, vždy přemáhal půstem a modlitbou.

Duchovní zápas, vedl také proti viditelným služebníkům běsů – heretikům nestoriánům, kteří se uráželi Přečistou Matku Boží ². Ctihodný Dalmatus, byl aktivním pomocníkem svatých otců Třetího všeobecného sněmu, který se sešel za císaře Theodosia Mladšího v Efezu ³. Dalmatus, si tehdy získal pro svoji obětavost lásku císaře a svatých otců, kteří ho následně jmenovali archimandritou Dalmatského monastýru.

Poté, co téměř celý svůj život zasvětil službě Bohu, ctihodný Dalmatus odešel do věčnosti k Pánu, když se dožil vysokého věku. Ctihodný Faustus byl stejně jako jeho otec velkým asketou, přísně dodržoval mnišská přikázání, především pak půst. Poté, co zakončil běh tohoto pozemského života, přesídlil se do věčných příbytků, kde byl připočten do zástupu ctihodných otců.

______

 

¹ Dalmatský monastýr - Μονής των Δαλματών, byl založen v Konstantinopoli ve druhé polovině IV. století ctihodným Izákem. Za svůj název vděčí duchovnímu žákovi ctihodného Izáka a jeho nástupci v igumenství, ctihodnému Dalmatovi. Podle církevní tradice to byl nejstarší monastýr v Konstantinopoli. Jeho igumenovi, byla udělena výsada titulu exarcha. Monastýr byl zničen v polovině VIII. století, během ikonoborectví, Konstantinem V. Kopronymosem.

 

² Tito Nestoriánští heretici tvrdili, že Přesvatá Panna Marie, by neměla být nazývána Matkou Boží, protože neporodila Boha, ale pouze člověka. Nestoriánská hereze byla odsouzena na Třetím všeobecném sněmu. Tento Sněm prohlásil, že Ježíš je dokonalý Bůh a dokonalý člověk s plným spojením obou přirozeností a oficiálně uznal pro Přečistou Pannu Marii titul Bohorodice – Theotokos - Θεοτόκος.

 

³ Když se svatý Dalmatus, dozvěděl, že Pravoslaví, na Efezském sněmu hrozí násilím, vydal se v čele igumenů, mnichů a křesťanů věrných Pravoslaví, k Císařskému paláci a otevřeně, s odvahou před císařem promlouval za pravdu víry. Předtím, po dobu 48 let nikdy neopustil monastýr, ačkoli ho o to dříve císař žádal, protože si přál, aby se tento velký asketa, zúčastnil společných modliteb za osvobození od zemětřesení.