Životy Svatých

Svt. Sáva, první arcibiskup srbský

památka 14. / 27. ledna

Svatý Sáva, se narodil jako Rastko (Rostislav), syn Stefana (Štěpána) Nemanje, velkého župana (vladaře) srbského, roku 1169. Jako mladík toužil po duchovním životě, pro což, když mu bylo osmnáct let, utekl z domova, na svatou horu Athos. Tam přijal mnišství, vynikaje upřímnou horlivostí, v mnišském životě. Jeho otec následoval jeho příkladu, a i on sám přišel na svatou horu, kde přijal mnišský postřih, a zesnul tam jako mnich Simeon.

Svatý Sáva se zasloužil u císaře a patriarchy o samostatnost (autokefalitu) srbské církve, a stal se prvním arcibiskupem srbským. Založil spolu se svým otcem monastýr Chilandar na svaté hoře Athos a potom i mnohé další monastýry, chrámy a školy po srbské zemi.

Usmiřoval své bratry, to, když se znesvářili kvůli světské moci, usmiřoval Srby s jejich sousedy, a takto utvářel Srbskou Církev a skrze to, Srbský stát a kulturu. Vnášel pokoj a mír mezi všechny balkánské národy, pracoval pro dobro všech, pro což byl ctěn a milován všemi Balkánci. Národu Srbskému dal křesťanskou duši, která se neztratila, ani když zanikl Srbský stát a Balkán byl v područí Turků.

Svatý Sáva zesnul roku 1236 ve městě Trnovo, kde krátce předtím na svátek Bohozjevení onemocněl. Jeho svaté ostatky přenesl král Vladislav do Mileševa, odkud je roku 1595 paša Sinan vzal a spálil je na kopci Vračar v Bělehradu.