Životy Svatých

 Svatý velký mučedník

Theodor Stratelat (♰ 319)

památka 8. / 21. února v den jeho mučednické smrti a 8. / 21. června v den přenesení jeho svatých ostatků, z města Heraclea Pontica do města Euchaneia

 

Svatý velký mučedník Theodor, pocházel z města Euchaneia - Εὐχάνεια. Jeho odvaha a řečnický talent mu vynesly úctu u císaře Licinia, který ho okolo roku 320, jmenoval vojenským velitelem a starostou města Heraclea Pontica - Ηράκλεια Ποντική. Po nástupu do svého úřadu, se Theodor nijak netajil svou věrností a oddaností křesťanství a svými plamennými slovy, obrátil na Pravoslaví většinu města. Podle tradice, pravdivost svých slov, dokonce potvrdil zabitím hada, který děsil místní obyvatele.

Když se císař dozvěděl o takovémto jeho, pro něj nečekaném chování, předvolal si Theodora k sobě. Theodor však jako odpověď na císařovo předvolání, pozval Licinia do Heraklee, společně i s jeho zlatými modlami. Theodor povzbuzen nočním viděním, že nadešel jeho čas, aby také svou krví dosvědčil svou lásku ke Kristu, slavnostně císaře přijal.

Císař obdivoval řád, který ve městě vládl, a přitom Theodorovi jakožto starostovi města navrhl, aby svou zbožnost prokázal obětováním bohům. Theodor souhlasil a jen císaře požádal, aby mu byly dány modly na noc, aby je mohl uctít ještě před tím, než budou veřejné oběti.

Když mu bylo vyhověno, vzal zlaté sochy, které císař přinesl, přes noc je rozbil na kusy a zlato rozdal chudým. Když se pak blížil čas obřadu přinášení oběti, setník císaři oznámil, že viděl nějakého chudáka, jak nese hlavu ze zlaté Artemídiny sochy.

Užaslý císař nařídil, aby Theodora pověsili na mučidla a uštědřili mu sedm set ran volskými šlachami přes záda, padesát přes břicha a bili ho také po hlavě. Když s bitím skončili, začali mu stahovat kůži, jeho rány mu opalovali pochodněmi a drásali střepy. Během mučení, svatý jen křičel: „Sláva tobě, Bože můj!“.

Byl uvržen do vězení, kde ho sedm dní nechali bez jídla a poté byl ukřižován na kříži za městem. Vojáci, ho předtím, nemilosrdně nabodli na kůl a děti, mu šípy vypíchly oči. Theodor, trpělivý ve svém utrpení a velkodušný vůči svým mučitelům, následujíce, tak příklad, Božského Učitele, vytrvával v modlitbách a povzbuzoval svého služebníka Varuse, aby zapsal vše o jeho mučednické smrti.

Když v noci visel na kříži, ponechán své samotě, osvobodil ho Anděl Boží a uzdravil ho ze všech ran, dávajíce mu sílu projít touto bitvou až do konce. Následujícího rána přišli vojáci, aby sundali jeho tělo. Když ke svému překvapení, našli Theodora zcela zdravého, uvěřili v Krista. Následovala je celá vojenská kohorta a další vojáci, kteří byli vyslání potrestat ty první.

Licinius si uvědomil, že při pohledu na takovýto zázrak, by se celé město, mohlo i vzbouřit, a tak poslal další, nové vojáky, aby okamžitě popravili Theodora, viníka těchto nepokojů. Někteří křesťané se rozhodli proti tomu postavit, ale mučedník, cítil, že už nadešla hodina jeho setkání s Kristem a zastavil je. Potom se s klidem a pokorou, postavil před katy. Přežehnal se znamením životodárného kříže, sklonil hlavu a s úderem meče, byl odměněn korunou slávy.

Po prosbě svatého Theodora, křesťané vítězoslavně přenesli jeho ostatky do jeho rodného domu ve městě Euchaneia. Právě zde se v průběhu staletí odehrálo mnoho zázraků a město bylo později přejmenováno na Theodoropolis - Θεοδωρόπολις.