Životy Svatých

Svatý velikomučedník Jákob Peršan († 421)

památka 27. listopadu / 10. prosince

Svatý velikomučedník Jákob Peršan, se narodil ve IV. století, ve zbožné křesťanské rodině, zámožné a urozené. Byl ženatý a i jeho žena byla křesťankou, své děti vychovávali ve zbožnosti, vštěpovali jim lásku k modlitbě a Písmu svatému. Jákob zastával vysoké postavení, na dvoře perského krále Jazdkarta I. (399 - 421) a jeho nástupce Bahráma V. (421 – 439).

Jednou se však stalo, že během vojenského tažení, kterého se účastnil, Jákob svedený přízní a náklonností, spolu s králem obětoval modlám, protože měl strach přiznat se, že je křesťan.

Když se to, ale Jákobova manželka a matka dozvěděly, v hlubokém zármutku mu napsaly dopis, ve kterém mu vyčetly, že jako křesťan obětoval modlám a vyzvaly ho, aby učinil pokání.

Až když si Jákob přečetl tento dopis, uvědomil si, co vlastně udělal. Pocítil hrůzu z toho, že ho zavrhla nejen jeho rodina, ale také sám Bůh, začal proto hlasitě plakat a modlit se k Pánu, aby mu bylo jeho provinění odpuštěno. Když jeho vojenští druhové uslyšeli, jak se modlí k Pánu Ježíši Kristu, hned ho udali králi.

Při výslechu svatý Jákob, posílen na duchu, bez bázně přede všemi vyznal svou víru v jediného pravého Boha. Žádné přesvědčování, ani naléhání krále, aby zapřel Krista, s ním už nemohlo otřást. Král proto vydal rozkaz, aby byl svatý pomalu zabit bolestivou smrtí. Mučedníka položili na popravčí špalek, kde mu usekli prsty na rukou a nohou, následně mu pak usekli i ruce a nohy.

Svatý Jákob během mučení, neustále vznášel k Bohu děkovné modlitby za to, že mu bylo dáno, v těchto krutých mukách, odčinit hřích, který učinil. Krvácejícímu mučedníku, byla nakonec setnuta hlava.

Takto svatý Jákob dokončil svůj zápas mučedníka a do Božích rukou, odevzdal svou svatou duši. Jeho čestné tělo, leželo na zemi rozsekané až do noci. V noci pak zbožní lidé shromáždili všechny části jeho těla a s úctou ho pohřbili. Oslavujíce Otce, i Syna, i Svatého Ducha. Amen.