Životy Svatých

Ctihodný Leonard (Linhart) z Noblacu, vysvoboditel († 559)

památka 6. /19. listopadu

Narodil se v urozené dvořanské rodině, ke konci V. či na počátku VI. století. K Pánu byl obrácen svt. Remigiem z Remeše, jeho kmotrem byl král Chlotgar I.

Dosáhl dobrého světského vzdělání, byla mu proto nabízena služba na královském dvoře, tu však odmítl, stejně tak odmítl i rodinné dědictví.

Ve zbožnosti poučován svt. Remigiem, vzdálil se ode všeho světského a odešel do monastýru blízko města Orleáns, později pak odešel žít jako poustevník do lesů poblíž Limoges.

Byl zdatným misionářem, který přestože žil v lesích jako poustevník, nezanechával své bližní v temnotě, ale tuto temnotu prosvětloval světlem Kristova Evangelia, sám jdoucí druhým příkladem.

Jednou se stalo, že do lesů v blízkostí jeho mnišské usedlosti, se vypravil na lov král, doprovázený svou ženou, přestože byla v tom čase v očekávání. I stalo se, že královna nakonec musela rodit v usedlosti ctihodného Leonarda. Porod to byl těžký, proto se poustevník horlivě modlil, aby se vše zdárně završilo. Dítě se po modlitbách ctihodného, narodilo zdravé a v pořádku.

Z vděčnosti chtěl král Leonarda obdarovat penězi a dary, ten však krále vyzval, aby peníze, raději věnoval chudým, vdovám a sirotkům. Jeden dar, však nakonec od krále přijal a to zemi v blízkosti jeho mnišské usedlosti. Král mu daroval tolik země, kolik jí mohl v noci objet na oslu.

Na této zemi darované králem, zbudoval i malý chrám ke cti Matky Boží a založil zde monastýr Noblac (místo bylo nazváno Nobiliak či Nobalak tj. panský statek), později nazvaný Saint-Léonard-de-Noblat.

Leonard, svůj život také obětoval službě vězňům. Bylo mu dovoleno tyto vězně navštěvovat a prokazovat jim milosrdenství. Mohl také osvobodit ty z vězňů, kterým se stal duchovním otcem. Za mnohé vězněné se zastával před samotným králem a sám také vězně z vězení vykupoval. Někteří z takto propuštěných mu pak přinášeli pouta s řetězy k jeho nohám a stali se jeho učedníky.

Ctihodný Leonard se dožil vysokého věku a zesnul v Pánu 6. / 19. listopadu okolo roku 559. Jeho tělo bylo uloženo do malého chrámu Matky Boží, ve kterém pak na jeho přímluvu nemocní získávali uzdravení.

Ke cti svatého je připočteno mnoho zázraků, takto je například jmenován jeden šlechtic Martel z francouzského hradu Becquilu, který ve 14. století měl být v tureckém zajetí popraven, avšak po prosbě ke ctihodnému Leonardovi a slibu, že k jeho památce postaví malý chrám, se zázračně ocitl na svobodě.

Římský císař a český král Karel IV. roku 1357 přivezl část jeho ostatků také do naší vlasti.

Ikona, z monastýru svaté Kateřiny na hoře Sinaj. Ikona byla napsána ve XII. století.

Je na ní zobrazeno šest světců. Svatí v horní řadě jsou (z leva do prava): svatý apoštol Pavel, svatý Jakub bratr Páně a svatý prvomučedník a archidiákon Štěpán, ve spodní řadě, jsou pak tito tři svatí: svatý mučedník archidiákon Laurentius římský, Svt. Martin Milostivý, biskup Tourský a svatý Leonard z Noblacu, vysvoboditel.