památka
29. března / 11. dubna a ve Sboru Pskovských a Pskovsko – pečerských svatých
Z prvních
starců Pskovsko – pečerského monastýru¹,
podle jména, je znám jen jeden, Marek. O něm, však bylo napsáno jen toto: Na počátku, žil nejdříve u říčky Kamenec při
jeskyni nějaký starec, kterého lovci viděli, u tří kamenů, které leží nad
jeskynním chrámem Přesvaté Bohorodice. Známo však o něm nebylo nic, ani jaký to
byl starec, jakého byl rodu, anebo kdy, jak a odkud na toto místo přišel, jak
dlouho zde žil a jak zesnul.
Druhý
igumen Pskovsko- pečerského monastýru, dal jméno starce Marka zapsat do
synodiku (v církevní každodenní bohoslužbě, používaná pamětní kniha, ve které
jsou zapsána jména, která jsou vzpomínána na bohoslužbách). Ctihodný igumen
Kornélij (památka 20. února / 4. března),
však zapochyboval o věrohodnosti tohoto zápisu a přikázal vymazat jeho jméno ze
synodiku. Poté však náhle a těžce onemocněl, dostalo se mu přitom zjevení, že
takto byl potrestán, kvůli tomu, že dal vymazat jméno ctihodného Marka
z monastýrského diptychu (δίπτυχον -
soupis jmen osob zmiňovaných při bohoslužbě). Igumen Kornélij, v modlitbě
se slzami vyprosil odpuštění u hrobu ctihodného Marka a obnovil vzpomínání jeho
svatého jména při bohoslužbách.
Když
byl vykopán jeskynní chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice a rozšířeny pohřební
jeskyně, igumen Dorotej, našel hrob ctihodného Marka ztrouchnivělým, ostatky a
oděv však neporušeny.
Usnesením
archijerejského sněmu Ruské Pravoslavně Církve ve dnech 2. – 3. února 2016,
bylo jméno ctihodného Marka Pskovsko – pečerského připsáno do církevního kalendáře,
k celocírkevní úctě.
_________________________________________________________________
![]() |
Pskovsko – pečerský monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice |
_________________________________________________________________
¹ Pskovsko – pečerský monastýr Zesnutí
Přesvaté Bohorodice, je jeden z velkých a známých Ruských
mužských monastýrů s mnohaletou historií. Jeho název je spojen
s jeskyněmi, které se v něm nachází, jsou nazvány Bohem stvořenými.
Jeskyně
se objevila roku 1472, když rolník Ivan Dementjev kácel stromy v lese na srázu
hory. Jeden strom, který pokácel, spadl dolů, a když padal, vytrhával zeminu a
kořeny ostatních stromů. Tento sesuv půdy, odkryl vchod do jeskyně, nad kterou
byl nápis Bohem stvořená jeskyně.
V roce
1473, byl vysvěcen jeskynní chrám v čest památky Zesnutí Matky Boží,
vykopaný ctihodným Jonášem, v pískovcovém kopci. Tento rok se počítá rokem
založení monastýru. Kopec, na kterém se
nachází chrám Zesnutí Přesvaté Bohorodice a Bohem stvořené jeskyně, se nazývají
Svatou horou.
Monastýr
nikdy po dobu své historie, nebyl nikdy uzavřen.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.